Jak pečovat o sebe i blízkého po CMP

• zařiďte si alespoň jedno odpoledne či večer v týdnu, kdy Vás někde u nemocného zastoupí
• Zajděte si sami do kina, na procházku nebo si udělejte výlet…
• Dopřejte si chvilku jen pro sebe nad šálkem dobrého čaje či kávy a zkuste pustit všechny starosti z hlavy…
• Zavolejte příteli či kamarádce
• Poslouchejte hudbu, která Vás potěší
• Kupte si drobnost, která Vám udělá radost – sladkost, knihu, květinu, něco na sebe, hrneček…
• Zeptejte se nemocného, nechce-li pozvat své přátele, může jej to povzbudit a Vy budete mít chvíli volna…
• Zkuste se sami i s nemocným podívat i na nějaký pěkný film
• Kupte něco, co máte oba rádi a udělejte si nemocným „malou oslavu“, tak jak jste to dříve dělali
• Nabídněte dětem, vnoučatům, jestli nechtějí přijít na chvíli něco nemocnému přečítat…
• Neostýchejte se svěřit těm, kteří byli v podobné situaci, nejspíše Vás vyslechnou, porozumí či poradí…
• Pokud máte k dispozici počítač, nejdete takové spřízněné duše i prostřednictvím internetu, aniž byste museli odcházet z domova…

Nestyďte se říci si o pomoc

Péče o nemocného člověka patří k náročným životním situacím a klade na duši i na tělo pečujícího veliké požadavky. Většinou není v silách jednoho pečovatele nepřetržitě obsáhnout veškerou péči o těžce nemocného. Pokud umíme svým blízkým a přátelům říci „Dělám co můžu, ale je toho na mně moc, už na to nestačím. Potřebuji pomoc…“, jde spíše o projev síly než slabosti. Požádáte-li o pomoc, většinou s údivem zjistíte, že lidé ve Vašem okol Vám pomohou rádi, že již na to mysleli, jen nevěděli, jak začít.

Nezanedbávejte se, pečujte o sebe

Při péči o nemocného máme sklon se „odbývat“, soustředit se jen na potřeby a přaní druhého. Je však zcela v pořádku myslet také na sebe. A dokonce je nutné, abyste se příliš nezanedbávali. Dostatek spánku, jídla a pohybu přispěje k regeneraci Vašich duševních i fyzických sil, které péči o svého blízkého potřebuje. Děláte náročnou práci! Nebuďte falešně skromní a bez ostychu to sami sobě přiznejte. Pečování o nemocného je často opravdu těžké a může přinést i některé zdravotní obtíže. Začnou-li Vás například bolet záda, za krkem, v kříži, neváhejte vyhledat pomoc, zajít si na masáž, na rehabilitaci.

Neuzavírejte se světu, nevyhýbejte se svým přátelům

To, že pečujete o nemocného a spolu s ním prožíváte jeho nemoc, neznamená, že se nesmíte od něj ani na chvíli vzdálit, že nesmíte prožívat radost, že se musíte zcela vzdát toho, co Vám přináší uspokojení. Váš život se nezastavil. Hezké zážitky a příjemné chvíle přispějí k Vaší duševní pohodě a lze z nich čerpat energii pro těžké životní okamžiky. Není nic špatného jít ven na procházku, do cukrárny, na koncert. Naopak, je to žádoucí!

Neobávejte se projevit své pocity, nezůstávejte se svým trápením sami

Sdílená radost, dvojnásobná radost. Sdílená starost, poloviční starost. To jsou slova českého přísloví a jsou velmi pravdivá. Péče o nemocného člověka s sebou přináší mnoho pocitů, mezi kterými spíše převažují ty negativní. Cítíme s vyčerpání, smutní a bezradní, někdy i rozhněvaní. Projevení smutku, strachu či pocitu osamělosti před členy širší rodiny nebo před známými přispívá k snadnějšímu vyrovnávání se s těžkou situací, ale i s očekávanou ztrátou. Najděte si uši, které Vás vyslechnou.